Náš chovatelský cíl

 
Každý nějak začínal a já si svůj původní chov beru k srdci a především díky němu si uvědomuji závažnost situace fretek v ČR a bohužel dá se říct téměř v celé Evropě, chovatelé, kteří chovají s cílem zdraví se bohužel dají spočítat na prstech a v poměru k celkovému počtu chovatelů je to velmi alarmující.
 
Protože fretky mám vplánu mít i do budoucna a nechci, aby měly zdravotní problémy nebo umíraly brzy, rozhodla jsem se s razantní změnou začít hned u nás, kdy jsem se rozhodla všechny rizikové fretky vykastrovat - rizikové beru fretky s nejasným původem či fretky, u kterých se v předchozích generacích vyskytují fretky hluché, "barevné", či s angorskými geny a jinými známkami lidského šlechtění - barevné oči, pruhovaný ocas, ponožky, náprsenky.. to vše má na svědomí člověk - ano, všechno je to krásné.. jenže, když si začnete uvědomovat, že původce fretky - tchoř je schopný žít v zajetí v průměru 15 let a v Čechách se fretka dožije 10ti let silně výjimečně , průměr si troufám říct že bude někde kolem 6ti let , asi by s tím chtělo začít něco dělat .
 
Nojo, jenže dlouhověkost je dána především geneticky - dále pak věk ovlivňují i další faktory jako strava, prostředí, psychická spokojenost..
 
Proto jsem se rozhodla, že do svého chovu zainvestuji , ostatní fretky vykastruji a začnu nanovo s čistým štítem a výhodou vlastních předchozích chovatelských zkušeností. V mém chovu tedy již nenajdete fretky "barevné", hluché a už vůbec ne angorské.
 
Bohužel jsem se na vlastní oči setkala s tím, že jakmile má zvíře v krvi nějaký gen, může se projevit třeba i po 10ti generacích, kdy už jsme si dávno mysleli, že jsme nad problémem zvítězili - genetika je velmi složitá a co se fretek týče, nikdo jí příliš neovládá, proto odsuzuji inbreeding (příbuzenské křížení) , který je dle mého názoru velmi rizikový a dobrá povaha zvířete si troufám říci, že není dostatečný argument - a bohužel i po těch 10ti generacích a nejspíš i daleko dál se dokáží geny projevit a co je hlavní - stále je zvíře přenáší dál na další generace..
 
Z tohoto důvodu jsem se rozhodla začít od začátku, ikdyž by se zdálo, že nějaký dobrý základ tu máme - bohužel, tady v ČR opravdu nemáme..
 
Takže abych uvedla svůj plán do následujících let :
 
V roce 2014 jsem si jela do Anglie pro 2 nepříbuzné tchoře - chlapce a děvče - pro Spectera a Aryu.
 
Bohužel nám právě to, že je to z Anglie dosti komplikovalo - převoz je totiž pod zákonem, že převážená šelma nesmí mít méně jak 3 měsíce a pokud je zároveň šelmičce 12 týdnů a více, musí být při převozu s platným očkováním vztekliny - tedy 3 týdny po očkování, které lze nejdříve provést ve 3.měsíci. Specter a Arya jsou od sebe cca měsíc, pro mě to tedy znamená, že místo pro 8mi týdenní miminko si pojedu pro 2 odrostlé šelmy, jedna bude mít 3 měsíce a 3 týdny a druhá 4 měsíce a 3 týdny. Teoreticky by tedy byla daleko obtížnější socializace, u Spectera jsem měla "štěstí v neštěstí", cestou se dostal do šoku a díky jeho nevolnosti se mi podařilo získat si jeho důvěru, daleko dříve, než bych sama kdy věřila. Arya naštěstí byla bezproblémová už od začátku, obecně jsou holčičky mnohem kontaktnější a odvážnější.
 
Oba dva se mi nakonec podařilo uchovnit, Aryu na výjimku (nadbytečný řezák) a Spectera bez problémů jako velmi vhodného k chovu, všichni jsou uchovnění u Slovenského klubu. Bohužel Aryu jsem si musela trochu vydupat, naštěstí hrálo v karty, že krom zubu byla naprosto dokonalá a tak jsem výjimku dostala, ale chvíli to trvalo a tak jsme v roce 2015 nechovali
 
Pokud se mi povede mláďata socializovat alespoň do přijatelné míry, jela bych je v listopadu 2014 dát uchovnit k mému Slovenskému klubu chovatelov fretiek . Pokud projdou uchovněním, což pokud zvládnu socializaci, tak z fyziologickým hlediskem by neměl být problém, záleželo by následně na první říji - první říji by Arya mohla mít už začátkem roku , kdy by jí bylo již přes 8 měsíců - záleželo by, kdy přesně by říjit začala . Nicméně po 8.měsíci už je na krytí pěkný věk - ale zatím nechci nic slibovat, budu to muset promyslet dle aktuální situace, potřebuji, aby mě samička pustila k mladým, aby se s nimi dalo pracovat :) .
 
Můj původní plán je Aryu nakrýt Lokeshem, chtěla jsem totiž využít dobrých genů od Imreho , po nich si nechat holčičku a tu následně krýt Specterem, avšak vše je teprve v jednání, ale je to můj plán, proto jej zde uveřejňuji - Lokeshe jsem zvolila jako jediného přijatelného samce, u kterého rodokmen i předci za něco stáli a hlavně jsem nechtěla hned první rok odchovávat 100% tchoře - nejde o mě,  ale spíš o budoucí páníčky, přecejen je to trochu jiné , a ikdyž se řekne "polotchoř" lidé začnou mít úděsné představy, jak je bude kousat, bude agresivní a nekontaktní - to vůbec nemusí být pravda - samozřejmě v první fázi záleží, jak miminka ukočíruju já a jak bude mamča spolupracovat, ale po zkušenosti se Shelly se toho nebojím, rozdíl mezi fretkou a tchořem je především v tom, že tchoř je o kus chytřejší, rychlejší a bystřejší (lekne se neznámého zvuku atd. je to jejich přirozenost, fretky jsou oproti těmto vlivům už dosti imunní, některé až tupé .. Rozhodně není agresivnější, jen je třeba trochu jiný přístup, než jste zvyklí od fretek, ale není to až takový rozdíl :) , jako vždy platí pravidlo - vciťte se do nich a pochopíte jak na ně :) . Musím skoro říct, že co Shelly umřela, ostatní fretky mi příjdou úplně tupé, nechápavé.. i proto jsem se rozhodla "zvýšit úroveň".
 
Ještě tedy uvidíme, zda-li začneme hnedka z ostra nebo pozvolna.. to záleží na tom, co najdeme za možné protějšky, bohužel vím zatím jen o 2 - jeden z nich je Lokesh a druhý má velmi přísnou smlouvu a je možné, že krytí ani možné nebude...
 
Nicméně - aby to chovatelé nepochopili špatně - není to oživení krve pro Vaše angorské či jiné geny, smlouvy budu ještě řešit , ze začátku budu preferovat především zájemce o dlouhověké mazlíčky či chovatele, kteří si sáhnou do svědomí a budou odchochávat pouze pod mým ( třeba i na dálku) dozorem. Není to nic proti nikomu, jen bohužel vím, jak to chodí - člověk si koupí zvíře a myslí si, že si s ním může dělat, co chce, ve většině případů jsem měla na páníčky štěstí, ale těch pár výjimek Vám stejně nedá, abyste si to na příště nepojistili ještě lépe..
 
To by bylo k mláďatům - další věc je BARF - nechci do tchořů cpát granule - granule bohužel také očividně nejsou tak dokonalé a přirozená strava má stále navrch. Sice pak nejde o genetické vady, ale stejně chci, aby se mnou chlupáčci byli co nejdéle :) .
 
Dalším krokem by měl být návrat k venkovnímu výběhu - avšak v tomto případě se obávám, že v prvních letech budu muset odchovávat v bytě.
 
V budoucnu snad budou fretky mít svůj pokoj s průlezem ven do vlastní zahrady - za inspiraci děkuji Marie´s Ferrets (Švédská chovatelka, která mě toho hodně naučila).
 
A teď jen doufat, že se někde něco "nepodělá" :)