Miminka v nových domovech, Raisa měla falešku, Atom kryl Hopi, veselé i neveselé záležitosti, Fretčí kemp + definitivní odchod ze SCHF
Už je to zase nějakou chvíli, co jsem o nás dala něco znát, páníčci nás sledovali na Facebooku a věnovala jsem se převážně jim + dalším věcem kolem fretek, studia a toho nekončícího stěhování.
Miminka odešla v 8.týdnu do nových domovů, přesněji Toninka, Svatík, Holly, Emily a nakonec i Bártík (původně měl jít až se panička vrátí z dovolené, ale nakonec neodolala a vzala si ho ještě pár týdnů před dovčou), Spock zůstává jako následník trůnu doma a Morty šel k paničce až po 12.týdnu, po vzteklině.
Toninka a Svatík zavítali společně do Budějovic, k profláklé milovnici smraďoušků, Gabče a dělají jen a jen radost :) . Holly naučila svého nového kamaráda Mikuláše, chodit i na záchod na volno po bytě, Emily páníčkovi dokázala, že přesto, že už má doma z loňska Emilky sestřenici,tchořku Julinku, furt může být někdo chytřejší a vynalézavější a po chvíli se z nich stal super tým :) . Bártík šel k začátečnici Terce, do Prahy, zatím jako jedináček, ale co se ke mě dostalo, už má u Janči, v Plzni, rezervovanou kámošku :) . Ze Spocka, stejně jako z ostatních, roste krasavec, krásně si umí hrát a už je to znát, když běží a ťapičky dupají po pokoji :) . A Morty šel k loňskému prckovi, bratránkovi Rickovi, tam si bohužel Rick vysloužil brzké objednání na kastraci, protože si na Mortym zkouší uspokojit své choutky a Morty, to samozřejmě ještě nechápe a vůbec se mu to nelíbí :) . Po kastraci by ale neměl být problém :) .
Kontrola vrhu proběhla u nás doma pár dní před odběrem, stejně jako očkování, tak jsme tentokrát měli kontrolu hned od dvou veterinářů nezávisle na sobě :) . Kontrola proběhla bez problémů, záznam následně přihodím k vrhu k nahlédnutí, jakmile se dostanu ke scanneru. Nepřišlo se na žádný problém, jen Emily a Holly 7 řezáků (upřímně jsem se bála, že to bude celý vrh, ale kluci mají zoubky naprosto dokonalé, stejně jako Toninka, která byla původně mým adeptem do chovu).
Co se Raisy týče, opět nás tahala za nos, pokud bude krytí probíhat až příští rok, zvážím ještě změnu samce, ne, že by Atom neuměl nakrýt, to vůbec ne, ale pokud má mít jen jeden vrh, chtěla bych, aby stál za to a byl přínosem pro chov, krytí Atomem měla být taková ta jistota na bezproblémové mazlíčky, ikdyž teď když na ně tak koukám, oba jsou poměrně dlouhonozí a spíš by se k Raise hodil někdo Specterovi postavy, ale uvidíme, jaké budou možnosti, případně možná už bude použitelný Spock, který by měl být ideální kompromis, nicméně kdyby se mi povedlo sehnat někoho úplně nepříbuzného k našim tchořům, bylo by to s ohledem na budoucnost chovu, samozřejmě vhodnější.
Minulý týden proběhlo krytí standardní albínky Hopi,která je z lovecké linie a má taktéž jako naši tchoři, předpoklad větší odolnosti, dlouhého života a inteligence. Více o krytí se dočtete na webu chovatelky ZDE
K těm veselým a neveselým věcem.. říká se, když ji miluješ, není co řešit, ale v tomhle případě bych řekla, je třeba dát si sakra bacha.. Aby vše nebylo tak růžové a jednoduché.. Asi tak 2 týdny po odběru z ničeho nic, dvě mláďata, Holly a Bártík, nezávisle na ásobě měli problém a to problém, že sakra problém, do telefonu mi popsali stav, kdy se z ničeho nic prcek zasekl, řval jakoby ho na nože brali, padl na zadní a dostal se do šoku (pravděpodobně z toho, že najednou nemohl chodit), informace ke mě přišly krátce po sobě, nejdřív sem si řekla, po tom, co sem se poradila s kamarády a strejdou Googlem, že by to mohl být nedostatek vápníku - potvrzeno, mláďata od odběru neměla žádný pořádný zdroj vápníku, když to byli ale hned dvě naráz a do telefonu to označovali jako "ochrnutí", začala jsem se bát. Holly šla na veterinu někde v Teplicích nebo okolí, dostala Bčko a kortikoidy s tím, že kdyby to nezabralo, může to být i něco vrozeného, druhý den zlepšení. S Bártíkem jsem šla i já, abych to viděla, nešlo o úplné ochrnutí, cit v pacičkách byl, jen ho "neunesly" , což by stále sedělo na ten vápník, co mi radil kamarád, že kdysi měli něco podobného u štěněte, dali kalciovku a spravil se. No nejprve jsme šli s Bártíkem na IVET, tam si s námi samozřejmě nevěděli rady, chtěli nás poslat za Vítězníkovou, nakonec nás poslali za Chylíkovou na veterinu DELTA v Praze, Řepích. Paní doktorka Chylíková nám řekla, že tohle není výživou, že je to jen tím, jak jsou hodně nasvalení, že se mezi 9.-12.týdnem stává, že tělo nestíhá ten nápor, jak rychle roste a dochází k jakýmsi křečím (přirovnávala ke škytavce u dětí, kdy zase nestíhá bránice), že to prý sledovala i Vítězníková a stává se to i u granulářů a čím dál častěji. Také prý když už, tak to mívá celý vrh. No dostal taky Bčko a kortikoidy a druhý den se začal opravdu zlepšovat, tak jsme varovali páníčky sourozenců, popsali jak to vypadá a že případně hlásit a podat to Bčko a kortikoidy + dávat žloutek nebo kvasnice či pangamin, pro jistotu.. no jo, jenže uběhla nějaká doba a Bártík to měl znovu, opět dostal Bčko a tuším že už bez kortikoidů a zase se začal zlepšovat, pak už panička odjela na dovču a Bártík zůstal u mě. Holly se to stalo také ještě jednou, ale podstatně méně, tak jen dávali dál Bčko a na veterinu nešli, následně se krásně spravila a byl klid, všichni jsme preventivně dodávali vitamín B, zdálo se, že funguje.. Bártík se u nás krásně spravil, na kempu všichni 4 , Bártík, Spock, Toninka a Svatík, už řádili, jakoby se nikdy nic nestalo , Bártík jen zaostal vahou, protože těch pár nejhorších dní, téměř nejedl. No ale bohužel to není vše, podstatně později se to přihodilo i Emilce, páníček dle návodu nechal aplikovat Bčko a kortikoidy, jenže ouha, druhý den krev z močáku, těžko říct, jestli to bylo kortikoidy nebo něčím jiným, dostala jiné než ostatní, nic není vyloučeno, nicméně ani potvrzeno.. každopádně po čůrání z ní vždy vytékala krev, dostala tedy atb a spoustu další chemie, která bohužel asi byla v tento okamžik nezbytná.. s Emilkou jsme pak začali jezdit za Chylíkovou a byli jsme téměř v neustálém kontaktu, křeče měla mnohem častější než ostatní, když zadní rozhýbala, dostala křeč do předních a udělal se jí hrb na hřbetě, rentgen ukázal vyklenutý obratel, který naštěstí nepřerušoval míchu, kosti se zdáli v pohodě úměrně věku, nicméně se přešlo na variantu nedostatek vápníku, co bylo původně vyloučeno. Bohužel u všech těchto 3 páníčci krmení podcenili a miminkům dopřáli, co jim na očích viděli a že třeba Holly celou dobu nejí kosti, jsem se dozvěděla až teď, mohla se dřív dát náhrada, která by deficit doplnila, nicméně miminka celou dobu prospívala a stalo se to náhle, bohužel nedostatečný přísun vápníku měli nejspíš už od 8.týdne, za tuto dobu se jejich váha téměř zdvojnásobila a v tomto věku je takový nedostatek opravdu problém. Abych se vrátila k Emilce, jakmile měla přední nohy natažené v křeči a začala zadními hýbat, trochu jsme se uklidnili, nicméně MVDr. Chylíková vyslovila obavu, že by křeč mohla přejít do dýchacích svalů a mohla by se udusit, ale když se ty zadní zlepšují, snad by se to nemuselo stát, Emilka vypadala lépe než posledně, zvedala hlavičku, měla chuť baštit, něco dělat.. bohužel tu noc dostala svou poslední křeč a včera kolem 5.hodiny ranní se chudinka opravdu udusila. V ten okamžik už jí nebylo pomoci. Páníček byl tak hodný, že Emilku dovezl k paní Chylíkové na pitvu, kde se vše potvrdilo, dokonce se jí přes noc stihla srovnat páteř, nicméně kosti měla očividně slabší a zemřela skutečně na udušení, žádný jiný problém v tělíčku nenašla. Pár dní před Emilčiným úmrtím jsem se ptala jak je na tom Holly, prý na to mám asi radar.. Holly se to teď stalo také, naštěstí "jen" zadní nohy, ale boule na zádech se jí udělala taky, v Teplicích jí udělali rtg, tam jim řekli, že má zlomenou páteř - stalo se jí to, když ležela v hamace, takže se nám to naštěstí nezdálo a jelo se za Chylíkovou, u Holly došlo také k dislokaci obratle, dokonce ne tak výraznému jako u Emilky a zadními cukala, ikdyž ne v kotníčcích, ale celkově nohy zachovávají strach z vany apod. :) . Vzhledem k tomu, že se u nás Bártík tak krásně spravil, poprosila jsem Hollyiny páníčky, ať mi jí tu nechají, vzhledem k tomu, že to ráno Emilka umřela, rozhodli jsme se riskovat a paní doktorka Chylíková jí napíchala jak Béčko, tak vápník a další podpůrné a chránící preparáty, normálně bychom se u tak malého zvířátka bránili, ale všichni jsme cítili, že to raději riskneme než aby to také špatně skončilo..je otázka, jestli ji z toho ještě zvládneme vysekat, ale věřím, že by to ještě mohlo jít, je na tom podstatně lépe než Emilka, tak pokud nás brzy nečeká další křeč, věřím, že se dá ještě do kupy. Smrt Emilky nás všechny nesmírně bolí, můžu Vám říct, když umírá Vaše milovaná fretka stářím na zdravotní problémy, člověk se s tím smiřuje daleko lépe, měla krásný život, spoustu si toho užila, jen odchází o něco dříve, než jsme doufali.. ale teda takovéhle miminko, když vám pomalu odchází v náručí a vy s tím nemůžete nic víc dělat než už jen doufat a fandit jí.. nejhorší na tom bylo, že opravdu bojovala. Co může ostatní uklidnit, nejedná se o žádnou dědičnou vadu, byla jen podceněna vhodně vyvážená dávka a potřeba vápníku pro organismus, i tak je to pro nás velká rána a ztráta, byla to úžasná dračice.
Kvůli této události jsem se rozhodla, že miminka budou odcházet až po vzteklině, dříve jen ti, kteří mají zkušenosti s BARFem nebo budou balíčkovat pod mým dozorem, prosím nepodceňujte to. Bártíkovi i Holly bude při odchodu domů nabalíčkováno, aby věděli co a jak, na což se samozřejmě mohli vždy zeptat, ale bohužel jsem žila v přesvědčení, že vědí jak na to, asi jsem trochu usla na vavřínech, loni jsem se toho tak bála, že jsem si všechny hlídala jako ostříž a jak nakonec vše proběhlo hladce a bez problémů, říkala jsem si, že jsem asi jen příliš úzkostlivá, jak je nekrmím sama a že to nebude tak hrozné.. chybami se člověk učí, myslím, že nejen já, ale i Emilky páníček si příště dá daleko větší pozor a věřím, že tohle bude alespoň výstrahou pro všechny ostatní. BARF není tak složitý, opravdu ne, ale pokud porušíte základní pravidla, vznikne nedostatek, u dospělého zvířete to není takový problém, ale během růstu se může stát, jak vidíte, hodně kritickým. Emilka měla hodně smůly, kdyby nebyly komplikace, dost možná se také srovnala, ale to jsou coby kdyby, život už jí to nevrátí, ale už je jí dobře. Páníček už u nás poptává náhradu, aby díru ve svém, i Julčině srdci, co nejrychleji zaplnil.
Abych ještě doplnila k těm smutným novinkám, dne 6.6.2017 jsme nechali odejít našeho Cipíska, zánět středního ucha se stal pro jeho špatnou imunitu osudným, jakmile začali selhávat orgány, nechali jsme ho odejít. Cipísek spinká v Kunratickém lese pod ovocnými stromy.
Teď k těm veselejším věcem, na víkend jsme byli s prťaty , Spockem a Bártem, opět na fretčím kempu u Rokycan, všichni jsme si to moc užili, potkali jsme sourozence Toninku se Svatíkem, Sváťu a Spocka jsme museli hledat rozdíly a jistila jsem to čtečkou čipů :) . Toninka je krásně tmavounká, krom sourozenců jsme se viděli i s loňskými bratranci, Rokym a Rozárkou :) . Roky je doslova obrazem svých rodičů, Aryina hlava, Atomovo tělo a Rozárka, to by mě zajímalo, jak se jim povedla, je tedy nádherná, má asi 600-700 g a tak mrňavou tchořku jsem snad v životě neviděla a to Atom není prcek a Arya je pěkná, velká samice. Rozárka má tak poloviční hlavu, co Arya a je krásně úměrná velikosti svého těla, fakt hezoučká, jen se to dnes už tak moc nevidí, většinou jsem podobné samice viděla v zahraničí v loveckých liniích :) . Nejspíš dědictví po babičce z tatínkovi strany, jinak si to vysvětlit neumím :) .
Před kempem se u nás opět prohrnula hlídací vlna, tedy musím říct, svatí tchoři, jak povahově, tak čistotou :) . Nicméně i tak mám furt fretky ráda, ikdyž mám raději ty bystřejší, už jsem trochu zmlsaná těmi našimi :) . Teď mají přijet další vlny, tak jsem zvědavá, s kým se tentokrát seznámíme, někteří u nás budou poprvé :) .
A co se týče "klubu" - tedy toho českého (SCHF), kde neodchovávám, jen jsem se přidala jako podpora. Byla jsem vyzvána k odchodu z důvodu pomluvy - nejspíš to, že jsem si dovolila veřejně vyjádřit, co si myslím, nicméně se stále nic nevyjasnilo ani nezměnilo. Každopádně jsem došla k závěru, že tam nic měnit nechtějí, takže je stejně má společnost k ničemu, naopak by mě s nimi ještě někdo mohl chtít házet do jednoho pytle a mě za to ty nervy nestojí, když to stejně nikam nevede. Jen si nemohu ušetřit poznámku, že pokud jde o pomluvu, pomlouvá se tam snad každý s každým a jako , že fakt pomlouvá, ne že jen říkají pravdu dál, ale to by se musel rozpustit celý klub :) .
Upřímně jsou pro mě tyhle problémy aktuálně malicherné, mám vlastních starostí dost a hold budu pracovat na tom, co se týká jen nás, ostatním budu pomáhat jen, když o to poprosí, jinak bych se z toho zachvíli zbláznila.
U Slovenského klubu - SKCHF samozřejmě zůstávám.
Držte nám palce, hlavně Holly..