BARF

 

Tato sekce se právě aktualizuje... děkuji za trpělivost :) 

 

 „Bone and Raw Food“ - Kosti a syrová strava

- na obrázku můžeme vidět stravu fretek u jednoho Německého chovatele - kuřata, losos, kuřecí srdce

 

Pro fretky od malička učené na maso je tato strava velmi oblíbená.

Avšak pro nás - jejich majitele je tato metoda tak trošku problematická:

Většina chovatelů si neuvědomuje, co to vlastně BARF znamená, většina zůstane jen u toho, že fretce hodí v lepším případě kuřecí stehno , ve většině případů pouze kuřecí prsa apod.Nenechte se mýlit, tato metoda je mnohem složitější než vypadá. 

 

Musíte si uvědomit, co by takový tchoř jedl v přírodě - myslíte, že si bude vybírat, které maso sní a které ne? 

Kdepak, když něco uloví, sežere to celé - včetně srsti i vnitřností. Samozřejmě že vnitřnosti jako např. játra jsou úložištěm všech špatných látek v těle zvířete, kterému orgán patří , funguje jako čistička, stejně tak ledviny atd. ale tchoře v přírodě takováto fakta nezajímají, naopak jsou pro něj orgány úžasnou lahůdkou. Stejně tak pokud vyplení kurník, vajíčko sežere celé, i s bílkem, za který by spousta fretkařů také kamenovala. Samozřejmě pokud fretce nedáváme celé vajíčko, bílek oddělíme a podáváme pouze žloutek, pokud dáváte např. křepelčí, můžete ho dát i se skořápkou a bílek oddělovat nemusíte.

 

Nicméně pokud máme naši fretku, její jídelníček obstaráváme my - můžeme tedy některé věci opravdu vynechat, dle mého názoru však všeho moc škodí a ždibec bílku nikdy žádnou fretku nezabil - nebo o tom alespoň nevím :) a přecejen u tchoře také vejce není na denním pořádku, jeho strava je velmi pestrá - podaří-li se Vám někde zpozorovat tchoře, zjistíte, že vlastně jí úplně všechno - žáby, ještěrky, myši, králíky.. když není maso, sáhne i po rostlinách. Příroda je krutá a divoké zvíře se jí musí přizpůsobit, pokud má přežít, nehledě na to, že ikdyž v přírodě jí věci jako vnitřnosti - asi nikdy nepotkáte tchoře, který by byl nějak nemocný - buďto uhyne nebo vesele žije dál, protože jeho organismus je na takové věci připravený. Samozřejmě je v dnešní době již spousta přešlechtěných fretek, kterým stačí málo a vypadají jim chlupy apod. 

 

Dalším problémem metody BARF je její časová náročnost a složitost- jak jsem již řekla, potrava tchoře v přírodě je velmi pestrá - je tedy třeba se o pestrost jídelníčku také pokusit - nemusí to být denní dávka nebo přesný harmonogram, jen je třeba do fretky "nacpat" všechny potřebné látky a vyvarovat se předávkování látky nechtěné - chce to mít tedy i nějaký přehled o tom, co které maso a vnitřnosti obsahují

- Kosti nedáváme jen tak jako psovi, vždy by měli být obalené svalovinou, stejně tak nikdy nepodáváme kosti převařené - ty se velmi "třepí" a mohli by fretce škaredě ublížit.

 

Hlavně u fretek ve vývoji - tedy u mláďat (do 1 roku)- musíme dbát na správný přísun živin , při špatném krmení v tomto období můžeme fretku poznamenat na celý život. U freťátek se vyvíjí všechno - základem je však silná kostra a osvalení. Na silnou kostru potřebujeme vápník, ten se nejvíce vyskytuje ve vepřovém a hovězím mase, vepřové maso je však strašákem, dnes již však neopodstatněným, dávám již vepřové maso běžně a mohu říci, že chlupáčům více než prospívá :) . Stále však nedáváme maso z divokého prasete!

 

Ohledně hovězího - to má sice vápníku dostatek, ale nadruhou stranu má velmi mnoho fosforu ( 1550 mg/kg ve svalovině, až 3500 mg/kg v játrech) , zatímco u vápníku je to oproti fosforu prd (30 mg/kg ve svalovině, 70 mg/ kg v játrech) - tedy se dostáváme do poměru cca 50:1 pro fosfor, který pro změnu způsobuje kosterní deformace, což rozhodně nechceme. Hovězí maso lze nahradit krůtím, které nemá až o tolik méně vápníku, ale fosforu nemá tolik. 

 

Netvrdím, že bychom neměli dávat hovězí maso, pouze říkám, že bychom měli být obezřetní a nepřehánět to s jednostranou stravou - např. krmit jen hovězím či naopak jen kuřecím (nedostatek taurinu). 

 

Při krmení BARFem krmíme vždy pouze syrovou stravou, není třeba aby byla přemražená, když si fretka uloví myš, nemusíte jí hned strkat do mrazáku, samozřejmě v běžné praxi masa nakoupíme víc , naporcujeme , dáme do mrazáku a vyndaváme pouze jednotlivé porce. 

 

Pokud nám maso smrdí, lepí či se na něm tvoří bublinky nebo se nám prostě nezdá, fretce jej raději nedáváme, většinou to vyzvrací, ale nemusíme to riskovat a maso raději vyhodíme nebo vrátíme dodavateli.

 

Nikdy nedáváme pouze čistou svalovinu, resp. samotnou můžete, ale pro šelmy jsou velmi hodnotné i šlachy, chrupavky, kůže, rozhodně je z masa nepreparujeme a dáváme celé. Můžete využít tzv. ořezu, který se dá domluvit většinou i u řezníka :) .

 

Co se týká hlavně letní sezóny - pokud nám stihnou mouchy nakrást vajíčka, nic si z toho nedělejte, jsou to jen proteiny navíc ;) .

 

Maso podáváme minimálně 2x denně  (ideálně 3x a více, dle našich možností), přes zimu můžeme dát víc masa ráno a fretky ho průběžně sní během dne a pak už jen doplníme misku. Přes léto je to komplikovanější, fretce musíme dávat ideálně takové porce, aby to stihla sníst, popř. pokud víte, že se nestihnete rychleji vrátit, můžete dát třeba sušené maso, aby nebyla o hladu :) . Nicméně mám vypozorováno že např. přes noc vydrží chlupáč (pokud byl před spaním řádně vyběhán a dosyta nakrmen) až 10 hodin (většinou 7 hodin - zavírám ve 22 hod. a kolem 5.ranní se jdou většinou najíst) v kuse nejíst, přesto, že má jídlo celou dobu k dispozici. Čistě teoreticky, pokud chodíte na 8mi hodinovou směnu, vypusťte chlupáče před odchodem, naplňte misku a až příjdete zpátky, dáte druhou dávku, samozřejmě dáváme v takovém případě masa o trochu víc.

 

Maso nerozmrazujeme v mikrovlné troubě, vyhybáme se i polévání horkou vodou apod., čímž se ničí živiny.

 

Maso v ideální případě vyndaváme cca 12-24 hodin před podáváním do lednice, kde ho necháme rozmrazit. Před podáním maso dáme do vymyté misky a necháme ho alespoň 15-20 minut ohřát při pokojové teplotě, teprve potom ho podáváme, ideálně v kleci či v místnosti, kde Vám fretka maso neposchovává :) . Pokud budete podávat celou křepelku či větší kusy masa, ohřát je nechte o něco déle.

 

Nikdy nedáváme maso z uhynulých zvířat, divocí tchoři jím sice nepohrdnou, ale my to nebudeme riskovat, je jedno, jestli bylo zvíře přejeté na silnici nebo umřelo "v kuse", tím spíš bychom se měli bát, co všechno v sobě mohlo skrývat. Pokud nebylo zvíře usmrceno a zkontrolováno člověkem, což není zvíře uhynulé , ale zabité, je to samozřejmě něco jiného :) . 

 

Nikdy nekrmíme jednostranně, je třeba dodržovat určitou pestrost, nikdy nemůžeme krmit jen kuřetem, vhodná je např. kombinace vepřové + krůtí + celé kuřátko.

 

Pestrost nemusí být vždy v rámci jednoho dne, stačí v horizontu týdne - měsíce. U mláďat se pokusíme živiny vyvážit v co nejkratších intervalech, nejdéle v 1 týdnu. V době vývinu dbáme především na vyváženou stravu se zvýšenou pozorností na poměr vápníku a fosforu.

 

Pokud dohledáváte informace, je třeba si uvědomit, že fretka je výživově blíže kočce než psovi, nicméně základy můžeme převzít i ze psí výživy, zajímá nás především podíl živin, který se snažíme přizpůsobit fretčím potřebám.

 

Já osobně vycházím ze základů "z divočiny", kdy jako základní stavební kámen jídelníčku beru králíka a myši, je krásně vidět, že obdobně přemýšlí i někteří výrobci

v tabulce můžete v prvním sloupci vidět obsah živin v myši na 100g, další sloupečky jsou výživová porovnání s produkční stravou. Tak co myslíte, myslím, že je to vcelku hezky vidět :)

 

Rozdíl je ve výsledku pouze ve zdroji, většina granulových krmiv dodává živiny dodatečně prostřednictvím různých umělých vitamínových přípravků, protože to přirozené většinou při výrobě znehodnotí. S tím pak následně souvisí stravitelnost, je vcelku velký rozdíl, jestli je bílkovina (protein) rostlinného nebo živočišného původu a má to samozřejmě spoustu dalších háčků a otazníků, ale tím se tu teď zabývat nechci, koho tato problematika zajímá, doporučuji knihu Kočky by kupovaly myši .

 

Pokud chcete krmit přirozeně a bojíte se, že to sami nezvládnete, nejvíce se přibližují "granule" Ziwipeak, které jsou k dostání již i u nás, jen si za ně připlatíte, v přepočtu výjde 1 kg cca 800 Kč.

Některé firmy, zavážející maso pro mazlíčky, už se začínají specializovat a připraví pro své zákazníky individuální krmné dávky, většinou jde ale o pejskaře, kde už je krmení hodně zmáknuté, u fretek bych se asi ještě takových služeb využít bála, ale věřím, že do budoucna to nebude problém :) . 

 

Příklad jídelníčku:

  • Kuřecí křídla + srdce + žaludky
  • Jednodenní kuřátka + myši
  • Směs krůtí + vepřový ořez + žloutek
  • Hovězí svalovina + kachní krky
  • Ořez z vysoké + křepelčí vajíčko 
  • Králičí maso (klidně stehno + vnitřnosti)
  • Losos ořez + kuřecí 
Jedná se pouze o příklad, nemusí to být zrovna taková kombinace, stejně tak můžete např. týden krmit ořezem z vysoké + každý den přidat něco k tomu atd.

 

- i myši a potkany fretky rády :)

 

Dávkování

Dávkování závisí na konkrétní fretce, pohlaví i věku.

Počítejte s tím, že fretka ve vývinu sní daleko více, jídla dáváme zpravidla tolik, kolik fretka vyžaduje. 

To zjistíme tak, že si připravenou dávku zvážíme (třeba 200 g rozdělíme na 2 díly) a měříme, za jak dlouho fretka dávku spořádá, jakmile jí sní, dáme další a podle toho poznáme, jestli to chce přidat nebo naopak ubrat, aby se zbylé maso zbytečně nevyhazovalo. Doporučuji na toto zjišťování vzít svalovinu nebo ořez, krky většinou trvají déle, nejsou tak dobré na chuť a fretky se do nich tak nevrhnou. Samozřejmě zjištěná dávka se pak liší pokud jde o maso, kosti či celá kuřátka/potkani apod. Jde nám o to, abychom věděli , kolik cca masa potřebujeme vyndat z mrazáku, pokud zbyde, do druhého dne maso přežije v lednici, když se ho ale rozmrazí málo fretka pak zbytečně čeká než se rozmrazí další maso. Pokud se tak již stane, menší balíček masa nechte roztát při pokojové teplotě.

 

Složení dávky, jak jsem již zmiňovala, nemusí být v rámci jednoho dne, ale přibližné procentuální zastoupení by se, v poměru maso:kosti:vnitřnosti, mělo dodržet alespoň v rámci 1-2 týdnů. Pro fretky žádná literatura neuvádí přesná procenta, nicméně dle mého úsudku by to mělo být cca 80-85% svalovina (počítáme do ní i srdce a žaludky) , cca 10% vnitřnosti (z toho ne víc jak 50% jater), zbylých 5-10% kosti . Nemusíte to šíleně přepočítávat, je to odhadový poměr, do svaloviny počítáme i šlachy, ořezy, kůže. Poměr je z celkového množství krmení. Pamlsky jsou samozřejmě navíc.

 

Mé poznatky jsou z vlastní zkušenosti a konzultované se zahraničními chovateli, kteří taktéž krmí fretky přirozenou stravou a disponují mnohaletitými zkušenostmi.

 

Kolik masa může fretka spotřebovat

Jak jsem již zmíňila, množství je zcela závislé na jedinci a jeho aktuálním stavu.

Z vlastní praxe mohu říci, že fretka jí nejvíc cca mezi 5.-7.měsícem věku, kdy se u většího jedlíka můžeme dostat i na 0,5 kg masa na den. (Počítáno z průměru 2 fretek kluk a holka) . Průměrná denní dávka fretky po dokončení základního vývynu (cca od 8.-9.měsíce) pak je zhruba 150g.

 

Co všechno fretka může

Protože se setkávám s věčnými otázkami "a může fretka..?", vypisuji, co určitě může. Pokud sem něco nenapíšu, nemusí to nutně znamenat, že to nesmí, jen si na to možná zrovna nevzpomenu ;) . 

 

Takže fretka může maso z vyjmenovaných zdrojů:

Králík, zajíc, bažant, kuře, holub, kachna, krůta, křepelka, prase (domácí), skot, sob, los, jehně, tele, losos, sleď, telecí, koňské, srna, jelen, daněk,muflon, žáby, ještěrky, myši, křečci, potkani, krysy...

 

Poznamenávám , že jsem vypsala "mezinárodní fretčí kuchyni". Některé věci u nás nejsou zcela běžné, ale je dobré o nich vědět :) . Nikdo Vás nenutí zaexponovat do jídelníčku úplně vše a ne vše je běžně dostupné (žabí stehýnka se např. sehnat dají, ale určitě víte, že nemůžete jen tak jít a chytit pro fretku žábu, jsou tu prostě určité zákony, jimiž se musíme řídit)..

 
Krmení malých tchořů a fretek v Anglii

 

Doplňky stravy

Jako doplněk Vám bohatě postačí podat jednou za čas žloutek (1-2x týdně) a přidávat kvalitní lososový olej.

Vhodný lososový olej neobsahuje vit. E ani Omega 9. Zajímají nás pouze Omega 3 a Omega 6. 

Lososového oleje dáváme přiměřeného množství (dle dávkování uvedeného na obalu), olej podáváme cca ob den, pokud vynecháme a fretka má jinak vyváženou stravu, nic se neděje, stejně tak nemusíte podávat ob den, ale třeba jen 1x týdně, to už je Vaše volba, samozřejmě pro efektivnost je dobré udržet nějakou pravidelnost . Pokud podáváme lososa, můžeme ho počítat místo lososového oleje.

Pokud Vám fretka nebaští kosti, přidávejte alespoň vápník prostřednictvím drcených vaječných skořápek.

Jestliže fretka odmítá jakoukoliv část jídelníčku, je nutné zjistit, jaké živiny tím pádem mohou chybět a snažit se je nahradit alternativou popř. potravinovým doplňkem, pro lepší stravitelnost ideálně na přírodní bázi (viz. vápník ze skořápek)

Pamlsky

Sušené maso (100% maso, bez příchutí,solí a ideálně bez dalších konzervantů), žloutek, lososový olej, lososová pasta (nahrazujeme jí běžně užívané pasty od Gimpetu), okurka, paprika, jablko, meloun (všeho jen trochu a bez pecek)..

 

Finance

Mnoho lidí poukazuje na cenu masa a cenu granulí. Mě to příjde jako něco, co se nedá moc srovnávat, nehledě na to, že kvalitní granule jsou většinou přes 100 Kč za kg a s krásným kvalitním masem se i u toho nejdražšího od psích dovozců vejdu do 100 Kč / kg . 

Nejdráže mě výjde telecí maso - 95 Kč / kg , naopak nejlevněji vychází ořez ze zvěřiny (30 Kč / kg) a krůty (59 Kč / kg) , samozřejmě doplňované např. křídly a krky, u kterých se pohybujeme také cca 30-40 Kč / kg..

U nás krmím masem 2 chlupáče (2014), holku (1 kg) a kluka (1,6 kg) , v průměru dám za maso měsíčně 500 Kč za oba vč. pamlsků. To je cca 300 Kč za fretku, což je dle mého krásná cena a musím podotknout, že nevybírám dle ceny a nešetřím na nich :) . Dohromady je to cca 9 kg masa k běžnému krmení + 3 kg masa na sušení (to bývá dražší) . POZOR - stále mluvím o fretkách po vývynu, kdyby byla spotřeba masa 1 kg denně, cena bude samozřejmě jiná ;) (jen aby nedošlo k nedorozumění). U dospělích granulářů se dostávám na průměrnou spotřebu cca 1,8-2,2 kg granulí / měsíc , což u lepších granulí např. u Applawsu, kde je cena cca 130Kč / kg výjde zhruba na stejno. Hlavní rozdíl je však v kvalitě surovin, čerstvosti a možnosti výběru, do granulí nevidíte a věřte, že se tam dávají i věci, které byste nikdy své fretce nedali ;) .

 

V dalších letech jsme se rozrostli a dnes (2017) už máme na BARFu 6 tchořů, 1 hybrida, 1 fretku a jednoho středního psa. Denní spotřebu máme pro tchoře 1 kg (tedy průměr cca 125 g, nutno podotknout, že máme převahu holek), pro psa také 1 kg. 

Dodavatelé

BARF se začíná rozmáhat, dnes již není problém sehnat maso, aby Vám ho zavezli až domů :) . Firem, které se tímto zabývají je nespočet. Já zde vyjmenuji jen pár, jejichž služby sama využívám :

ŽUFRIK

BARF ME!

zvěřinu kupuji sezónně od soukromých prodejců, pokud budete mít zájem, napište mi a předám kontakt

 

Poznámka pro začínající BARFaře - při BARFu fretka mnohem méně pije, u některých může působit, že vůbec nepijí, je to naprosto přirozené, v mase je vody spousta, nemají pak takovou žízeň, vodu ale i tak pravidelně měňte a nechte po celou dobu k dispozici, čerstvou mají chlupáči vždy raději :)